Historie obce v podání Libora Dobnera
O počátcích vsi Zichovce nebo také Žichovce, jak se ještě v minulém století běžně užívalo, se v pramenech žádné zprávy nedochovaly. Vzhledem k poloze obce, ležící nedaleko podhradí zřícenin středověkého hradu Žerotína, můžeme ale předpokládat její vznik v souvislosti s potřebami panstva, na tomto hradu sídlícího. Hrad byl postaven někdy ve 13.století při tehdy již existující stejnojmenné vsi. Ves Zichovec vznikla pravděpodobně později, protože se v žádných podacích nebo darováních, kterých se z té doby zachovalo několik, nejmenuje. Její vznik zatím ze stejných důvodů nelze datovat ani do 14.století. První dochovaná zpráva o Zichovci je až z roku 1407, v Soudních aktech pražské konzistoře. Zde se ves jmenuje spolu se vsí Žerotínem, Pochvalovem a Bilichovem (w Zirotyne we wsy a Pochwalowie, v Byelechowie, Webziechowie). Pokud v tomto hodně zkomoleném názvu opravíme chybu tehdejšího zapisovatele a oddělíme název od předložky, dostaneme první konkrétní uvedení vsi Zichovce nebo Zichova - ve Zichowie. V té době drželi žerotínské panství bratři Jaroslav a Plichta ze Žerotína. V husitských bouřích se oba bratři a také Jaroslavův syn Jan, drželi coby horliví katolíci strany krále Zikmunda. O jejich zboží v té době víme, že bylo rozděleno, protože Plichta svoji polovinu prodal panu Oldřichu Zajíci z Hazemburka. Jestli v této části Zichovec byl nebo nebyl, není z dostupných materiálů možné zjistit. Jaroslav ze Žerotína si svoji polovinu podržel až do své smrti kolem roku 1467. Hrad s panstvím potom patřil, až na krátkodobé odnětí králem Jiřím, Janu z Hazemburka a to až do roku 1504, kdy přešel do držení Čeňka Míčana z Klinštejna. Od roku 1524 jsou majiteli panství synové Václav a Jaroslav. Poté co Václav bratra vyplatil, zůstal v držení panství sám, až do své smrti, před kterou odkázal hrad Žerotín s příslušenstvím napolovic bratru Jaroslavovi a Petru Chotkovi z Vojnína. Tolik o panství ve kterém ves ležela.
Zichovec byl ale jako zboží tohoto panství neznámo kdy, možná při prodeji části panství Plichtou ze Žerotína, rozdělen na dvě části.
Jedna část se později ocitla v držení pána na Srbči Jetřicha Reichla z Reichu, který v posledním pořízení odkázal své statky dcerám Evě a Kateřině a zemřel roku 1575, jako poslední potomek tohoto rodu po meči. Téhož roku si Eva a Kateřina majetek rozdělily, přičemž Kateřina obdržela vsi Pozdeň, oboje Hořešovice, Pochvalov, Kroučovou a dvory kmecí v Zichovci a Čeradicích. Tedy ne celou ves, ale pouze některé nebo všechny dvory. Kateřina byla manželkou Floriana Gotharda Žďárského na Červeném Újezdci, Jenči, Břvích, Malikovicích (které prodal) a Hostivicích. V jeho majetku se pak už Zichovec nejmenuje a je možné, že byl prodán hned po rozdělení dědictví.
Jiná část vsi připadla krátkodobě k panství Peruc. Jindřich z Lobkovic přikoupil roku 1574 k panství Peruc Bilichov, Zichovec a Pochvalovec. Jeho syn Bedřich tyto vsi zase prodal a roku 1594 odešel do Uher, kde téhož roku zemřel.
Kupcem této části mohl být Bedřich Doupovec z Doupova, pán na panství Vraný. Ve vranském urbáři se k roku 1592 jmenuje Zichovec se 4 osedlými a v roce 1593, když Bedřich Doupovec o svých statcích učinil poslední pořízení, ustanovil své manželce Barboře rozené Pětipeské, že "kdyby se svými syny hospodařit nechtěla, aby držela zámek Žirotín a dvůr, Donín a Žichovec vesnice a dvůr pustý Pochválov". Barbora ale po smrti manžela po dohodě se synem Bedřichem od tohoto dědictví upustila a dostala za ně náhradou statek Kokovice.
Při dělení dědictví roku 1607 připadl statek Žerotín včetně Zichovce Bedřichu mladšímu Doupovcovi, ale zanedlouho převzal celý majetek jeho bratr Vilém Vojtěch.
Vilém Vojtěch Doupovec z Doupova byl velmi činným při stavovském povstání a v jeho závěru byl "od jednoho pana Míčana na Starém městě Pražském u Nové brány zabit". Jeho pozůstalost převzaly na krátkou dobu sestry Krystyna, Anna a Ludmila a rozdělily se o ni. Statek Vraný se Žerotínem a Zichovcem připadl Krystyně, manželce Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, který po pozdější konfiskaci všechny zabavené statky od královské komory koupil. Zpráva v Bílkových Dějinách konfiskací o tom hovoří následně:
"Vilém Vojtěch Doupovec z Doupova na Vilémově, Vraném a Žirotíně, byl přítomen vyhození královských místodržících a zajetí Fabia Ponzona v klášteře kapucínském, dal se potřebovati za komisaře a sloužil ve vojsku stavovském. Protož po své smrti roku 1621 odsouzen byl při komisi konfiskační dne 22.listopadu vedle královské výpovědi ze dne 16.září 1622 ke ztrátě třetího dílu jmění svého, kterýmž proto všechno hned od královského fisku v pokutě bylo ujato."
K zabavenému zboží patřil vedle jiných statků také statek Žerotín - hrad a ves Žerotín s dvorem poplužním a dílem vsi Donín a Zichovec (psáno Žichovice) s dvorem poplužním Pochvalovem, odhadnutý na 29.000 kop míšeňských. Všechny tyto statky koupil od královské komory české v roce 1623 Jan Zdeněk Vratislav hrabě z Mitrovic za sumu odhadní 113.959 kop míšeňských.
Z této zprávy není zřejmé, zda se jednalo o Zichovec celý nebo jeho část, i když termín "dílem vsi Donín a Zichovec" by napovídal, že se nejednalo o ves celou. Skutečností zůstává, že část Zichovce tehdy patřila k vranskému panství Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic a druhou část držel Bohuchval Valkoun z Adlaru ke Zlonicím. Václav Tvrdý uvádí, že tuto část Zichovce koupil Bohuchval Valkoun od Jana Zdeňka Vratislava roku 1628. Tuto "zlonickou" část Zichovce zapsal Bohuchval Valkoun spolu s Hořešovicemi, Hořešovičkami a Čeradicemi v jejich výnosech zlonickému kostelu. Před smrtí (+16.9.1653) odevzdal celé panství včetně části Zichovce synu Janu Jaroslavovi.
Konkrétní informaci o rozdělení vsi přináší Berní rula z roku 1654, která také víc než jasně vypovídá o tom, jak ves vypadala na konci třicetileté války.
První část vsi patřící k panství Vraný Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic byla dílem pustým, bez orné půdy a patřily k ní 3 pusté statky a jedna prázdná chalupa.
Druhá část vsi patřící k panství Zlonice Jana Jaroslava Valkouna z Adlaru byla rovněž dílem pustým bez orné půdy se dvěma pustými chalupami.
Před a pobělohorský Zichovec byl tedy vsí o třech statcích a třech chalupách.
Dcera Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, Eliška Anna Františka se provdala za Jana Karla Hložka ze Žampachu a zdědila po otci Vilémov, který prodala a Žerotín, včetně vsi Zichovce a dvora Pochvalov, který přenechala manželovi. Po jeho smrti 21.10.1663 zůstalo panství ovdovělé Elišce, která roku 1673 prodává pustý zámek Žerotín, dvůr pustý Pochvalov, ves pustou Zichovec s příslušenstvím Ferdinandu Popelovi z Lobkovic za 11.000 fl.uherských.
7.dubna 1678 prodal Lobkovic starý zámek Žerotín se vsí a ves Zichovec Gundakarovi, říšskému hraběti z Ditrichštejna a jeho manželce Alžbětě Konstancii. Vranská část Zichovce (psáno Žichovice) byla roku 1683 separována od panství Vraný k panství Pátek. Roku 1710 pak byly vsi Žerotín a Zichovec vyčleněny od statku Pátek jako samostatný statek Žerotín, který byl roku 1711 připojen k panství Budyně a při Ditrichštejnském panství už zůstal natrvalo.
Zlonická část Zichovce byla spolu s Bilichovem a Malým Pálčem Valkouny spojena ve statek Čeradice.
Poslední Valkoun, Václav Jan Vojtěch panství prohospodařil a při exekuci 12.října 1707 koupil celé zlonické panství, včetně dílu Zichovce, Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat. Jeho syn Vincenc pak panství prodal roku 1721 Filipovi hraběti Kinskému.
Od Kinských byla zřejmě zlonická část Zichovce později vykoupena nebo směněna, protože ve výčtu majetku Kinských z roku 1820 se Zichovec, ani jeho část neuvádí.
Roku 1886 patřil Zichovec pod hejtmanství Louny, farně spadal pod vikariát Slaný, k faře v Hořešovicích a školou patřil do Bilichova. Téhož roku zde žilo a bydlelo 181 katolíků a 1 israelita, tedy 182 osadníků.
Kaplička ve vsi je z roku 1895. K roku 1914 se v Zichovci uvádí 199 katolíků.
Po vzniku samostatného Československa byl vydán zákon, který povoloval rozloučení obcí. Po dlouhém vyjednávání byla povolena i rozluka obce Žerotína ve dvě samostatné obce Žerotín a Zichovec. Dne 18.12.1924 došel výnos ministerstva, kde se sděluje, že obec Zichovec stává se samostatnou obcí a rozšiřuje se pravomoc její na osadu Samotín, zároveň katastr se značně rozšiřuje kolem osady Samotína a pak značný kus do katastru Hořešoviček. Tímto se do jisté míry změnily i hranice okresů Louny a Slaný. Jelikož bylo zároveň nařízeno omezníkovat nově utvořený katastr, ti kteří na osamostatnění obce nejvíce pracovali zasazovali nové mezníky. Nad prvním mezníkem umístěným na horním konci pozemku č.kat. 717 podali si ruce a provolali: „Zdar samostatnosti obce“, občané, jejichžjména zůstanou v paměti potomstva. Byli to: Krahulík Josef, rolník z č.1 t.č. starosta, Pešula František, domkář z č.23 t.č. náměstek starosty, Šlégr Rudolf, domkář z č. 27, člen obec. zastupitelstva, Krahulík Josef, domkář z č. 4 člen obec. zastupitelstva.
Při sčítání obyvatelstva z roku 1993 bydlelo v Zichovci 51 obyvatel - 23 mužů a 28 žen ve 25 trvale obydlených bytech. Ve spádové osadě Samotín žilo 15 obyvatel - 8 mužů a 7 žen v 8 trvale obydlených bytech.
Tolik k historii obce Zichovec ležící při hranici okresů Kladno a Louny.
Libor Dobner